Katy na dinghy, pod tímto úvodem se vlastně skrývají dvě nezapomenutelné chvíle.
   První je když jsme poprvé vezli čtyřměsícní Kačenku na Feru. Bylo to na Martiniku. Kačenka, unavená a mrzutá po dlouhé cestě z Čech se po naloďění na naší "Judy" úplně rozzářila a začala vrčet jako náš motor, hrozně se tomu žulila a dobrá nálada jí vydržela celý večer. Později jsme seděli na palubě Fery a Katy koukala na hvězdy a světélka kolem, které nikdy předtím neviděla a všichni jsme byli dokonale štastní...
   Podruhé to bylo na Guadelope a Kačence byl rok a půl. Nejdřív začala "řídit" člun na volnoběh, pak pečlivě střídala plný plyn a volnoběh v co nejkratším intervalu a nakonec přišla na to že když dá "plnej" tak se člun rozjede do skluzu a pak je to teprve ono! Přitom piští radostí, jediná nevýhoda je, že k motoru už nechce nikoho pustit...

Trek na varné jezero, jde pro nás o jeden z nejkrásnějších výletů v Karibiku. Asi čtyřhodinový pochod překrásnou a neporušenou přírodou na ostrově Dominika. Cestou je "pekelný" údolí "Valey of desolation" a na konci druhé největší varné jezero na světě! Kde je to největší a jak je velké??? Nevím. Cestou zpět pak koupel v přírodních termálních bazénech.

Piráti z Karibiku,taky jsme se na tři týdny "připletli" k natáčení druhého a třetího dílu Pirátů z Karibiku. Natáčelo se na Svatém Vincentu v zátoce Wallilabou a okolí. Já nakonec dostal "speciální" vedlejší roli "spícího vojáka". Na filnu jako takovém se to nijak výrazně neprojevilo, nicméně jsem byl osobně seznámen s režisérem Gorem Vrbinskim a měl jsem naprostou volnost pohybu "na place" a opravdu jsem si to taky užil. Taky jsem prováděl Johnyho Deppa a Jacka Davenporta po plachetnici Bounty.

Největší úlovky, Kingfisch 142cm, Sv.Vincent. Ryba byla větší naž Ondra!

Marlin 190 cm, uloven 5 mil jižně od Sv.Lucie. Přestože chutná výborně, byly jsme rádi, když byl po dvou týdnech konečně sněden!

První běloši - v Indonésii se nám stala zvláštní příhoda. S Kačenkou jsem se vydal do jedné vesnice pro naftu. Tam nás čekalo obrovské uvítání a starší ženy před námi padali na kolena a natahovali po nás ruce! Celkem nás mohlo obstoupit asi třista lidí, kteří z nás byly úplně mimo! Až cestou zpět jsme potkali jednu ženu, která mluvila trochu anglicky a která se za ostatní omlouvala - prý jsme zde první běloši! Ještě jsem se snažil upřesnit že poprvé vidí malou blonďatou holčičku, ale prý ne, ani dospělý tu nikdy nebyl... Ta vesnice není ani na mapě, podle mapy jsou zde jen útesy... K dinghy nás doprovodilo "jen" okolo stopadesáti lidí...